Silymarin je extrakt ze semene Ostropestřce mariánského, a jeho hlavní účinnou složkou je je Silibinin. Jedná se o jeden z flavolignanů, které tato semena resp. silymarin obsahují (dále obsahují isosilibinin, silikristin a silydianin). Silibinin vykazuje ochranný účinek ve vztahu k jaterním buňkám, který byl prokázán živočichů - savců. K jeho uplatněním patří léčba důsledků otrav hepatotoxickými jedy (hepatotoxický = to, co je toxické, jedovaté vůči játrům), kam například patří cirhóza jater způsobená nadměrnou konzumací alkoholu. Injekční forma chemicky pozměněného silibilinu, který je vyráběn pod názvem Legalon SIL byl testován v léčbě otrav, způsobených tzv. muchomůrkovými jedy, což jsou jedy obsažené např. v muchomůrce zelené. Dále bylo v laboratorních podmínkách zjištěno, že Silibinin má protirakovinové účinky, konkrétně proti lidským nádorovým buňkám adenokarcinomu prostaty, nádorů prsu, ektocervixu (tj. nádoru určité části děložního hrdla) a konečně proti nádorovým buňkám plic.

Silibinin jako takový má omezenou rozpustnost ve vodě a má rovněž malou biologickou dostupnost, což znamená, že pro dosažení přiměřeného účinku se musí podávat větší dávky. Například bylo zjištěno, že kombinace silibininu s lecitinem zvyšuje desetinásobně biologickou dostupnost silibininu v organizmu. Dobře rozpustný je ještě v alkoholu a glykolu.

Silibinin vykazuje obecně minimální toxicitu, naopak je využíván v léčbě různých otrav. Žádná úmrtí či jiné vážnější vedlejší účinky nebyly zaznamenány v laboratorních testech při ústně podávaných dávkách 20 g/kg u myší resp. 1 g/kg u psů.

Nedávné studie prokázaly, že silibinin by mohl být pomocí v kontrole hladiny glukózy pro pacienty s cukrovkou II. typu. Laboratorní experimenty potvrdily, že Silibinin je schopen chránit myší jaterní buňky před vlivem jedu z muchomůrce zelené.