Elektrolyty jsou látky, které po rozpuštění ve vodě vytváří kladně, nebo záporně nabité částice (ionty), díky kterým vedou elektrický proud. Např. ionty draslíku jsou kladně nabité ( kationty ), ionty chlóru jsou záporně nabité ( anionty ). Elektrolyty harmonizují hladinu tekutin v těle díky obsahu draslíku, hořčíku, vápníku a sodíku. Při vydatném pocení ( po trvalé zátěži ) doplní tělo potřebnými minerály. Organismus využívá elektrolyty v řadě různých procesů. Například se podílí na udržování rovnováhy tekutin v těle, umožňují přenos nervových vzruchů a zajišťují také kontrakce svalů. Nadměrná koncentrace elektrolytů, stejně jako jejich nedostatek v těle, tak mohou podstatně ovlivnit řadu důležitých pochodů, které v organismu probíhají. Draslík pomáhá obnovit po těžkém zatížení rovnováhu elektrolytů v těle a udržuje svaly v nejlepší možné kondici.

Množství elektrolytů vztažené na celkové množství tělesné tekutiny se nazývá osmolalita. Za normálních okolností je osmolalita vně i uvnitř buněk stejná. Jednoduše řečeno je množství elektrolytů vně a uvnitř buněk v rovnováze. Pokud dojde k porušení osmolality, voda z prostředí s menším množstvím elektrolytů začne pronikat do prostředí s větším množstvím elektrolytů, dokud se koncentrace iontů opět nevyrovnají. To může vést ke smršťování buněk ( vzniká pocit žízně ), nebo naopak k jejich nafouknutí až prasknutí ( např. u třešní při přebytku vláhy - dešťů ). Je to tedy v závislosti na tom, zda voda uniká ven z buněk, nebo zda vniká do buněk. Důležitá je proto rovnováha tekutin v těle, která je ovlivňována koncentrací elektrolytů v organismu, a to hlavně draslíku, hořčíku, vápníku a sodíku. Produkty bohaté na draslík pomáhají udržet rovnováhu tekutin v optimálních mezích.