! Ochutnejte pivo z pivovaru Bohemia Regent v Třeboni !

! Nová sběratelská edice 12°piva Regent !

6x 0,5 L v dárkovém balení !
 

• Pivovar Bohemia Regent v Třeboni je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách, který má bohatou a zajímavou historii. Pokud máte rádi pivo a historii, určitě byste si neměli nechat ujít návštěvu pivovaru Regent Třeboň. Je to místo, kde se spojuje minulost s přítomností, kde si můžete vychutnat skvělé pivo a poznat zajímavé příběhy.

Pivovar se nachází v krásném prostředí jihočeského a lázeňského města Třeboň, nedaleko rybníka Svět a zámeckého parku. Pivovar je spojen s osobností Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl regentem obrovského panství Viléma z Rožmberka. Pivovar Regent Třeboň je hrdý na svou tradici a zachovává staré receptury a technologie vaření piva. Pivo se vaří ze žateckého chmelu, českého sladu a pramenité vody z vlastních studní. 

Pivovar nabízí široký sortiment piv pod obchodní značkou Bohemia Regent, jako jsou světlý ležák Premium, tmavý ležák Premium, tmavý ležák s příchutí vanilky, polotmavý speciál Pivo Petra Voka, speciální piva Prezident, Kníže nebo svrchně kvašené pivo IPA Escobeer a další.

Pivovar Regent Třeboň je také oblíbeným turistickým cílem, který láká návštěvníky nejen svým pivem, ale i svou architekturou a atmosférou. Pořádá prohlídky, kde si můžete prohlédnout historické prostory pivovaru, dozvědět se více o jeho historii a procesu vaření piva a ochutnat čerstvé pivo přímo u zdroje. Osobně jsem jej navštívil a vřelá vám to doporučuji také! 

• Nabízíme vám NOVOU limitovanou EXKLUSIVNÍ sběratelskou edici plechovek, na kterých najdete šest našich známých ryb:

Okoun říční,  Úhoř říční,  Lín obecný,  Pstruh potoční,  Karas obecný a Rak obecný

Každá plechovka spojuje chuť 12° prémiového ležáku Regent premium - vlajkové lodi pivovaru Bohemia Regent, s vyobrazením úžasného světa sladkovodních ryb. Na etiketách navíc objevíte i základní informace o jednotlivých zobrazených druzích, takže kromě osvěžení získáte i kousek poznání.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

• Okoun říční (Perca fluviatilis) je sladkovodní ryba z čeledi okounovitých, která je běžná v Evropě i části Asie. Má nápadné tmavé svislé pruhy na bocích (obvykle 5 - 9). Má dvě hřbetní ploutve - první s ostnatými paprsky. Červené až oranžové břišní, řitní a ocasní ploutve. Zelenavě až žlutavě zbarvené tělo.

Jedná se o dravou rybu - loví drobné rybky, hmyz, korýše a potěr. Tvoří často hejna, hlavně mladší jedinci. Aktivní především ráno a večer. Dorůstá poměrně pomalu. Vyskytuje se v řekách, přehradách, jezerech i rybnících, kde preferuje čisté vody s dostatkem kyslíku. Obvykle dosahuje velikosti 20 - 40 cm, vyjímečně až 50 cm. Jeho váha je běžně do 1 kg, rekordní kusy mohou mít až kolem 2 kg. Tření probíhá na jaře (březen - duben). Samice kladou jikry v nitkovitých pásech, které se zachytí na rostlinách. Rychlý vývoj potěru při vhodné teplotě vody. Pro sportovní rybolov velmi oblíbená ryba. Okouni můžou být loveni přívlačí, na živou rybku nebo „na dírkách“ v zimě. Mají výborné, pevné bílé maso. Zajímavosti: Je velmi citlivý na znečištění vody. V některých vodách vznikají přemnožené populace drobných „čud“ - okouni pak rostou špatně kvůli nedostatku potravy. Ploutve s ostny a slizem jim poskytují ochranu před predátory.

• Úhoř říční (Anguilla anguilla) má hadovité, velmi protáhlé tělo. Kůži má krytou silným slizem a drobnými šupinami. Jeho barva se liší podle prostředí - olivově hnědá až černá. Má malé prsní ploutve, hřbetní, ocasní a řitní ploutev má spojeny v jeden pás.

Vyskutuje se v řekách, jezerech, rybnících i pobřežních oblastích Evropy - celý životní cyklus je spojen s mořem. Běžně dorůstá 50 - 100 cm a váží 0,5 - 2 kg, rekordní kusy mohou mít i přes 5 kg. Může se dožít i více než 50 let. Úhoř je noční, nenápadná ryba - přes den se skrývá. Je velmi pohyblivý a pružný, dokáže se plazit i po vlhké půdě mezi vodami. Živí se drobnými rybami, žábami, hmyzem, korýši, červy a mrtvou potravou. Po metamorfóze prochází různými životními stadii (sklovití, žlutí, stříbrní úhoři). Třít se odchází až k Sargasovému moři v Atlantském oceánu. Po výtěru zahyne. Larvy (tzv. leptocefali) jsou unášeny Golfským proudem do Evropy - cesta trvá i několik let. V sladkých vodách pak tráví většinu života, než se znovu vydají zpět k moři. Pro rybáře se jedná o velmi ceněnou rybu s výtečným masem. Loví se na položenou, plavanou, často pomocí žížal či rybích nástrah. Vzhledem k ohrožení a omezené reprodukci je přísně chráněn regulacemi. Zajímavosti: Úhoř je katadromní druh - většinu života tráví ve sladké vodě, ale rozmnožuje se v moři. Dokáže žít i v silně znečištěných vodách. Má silný orientační instinkt - najde cestu z uzavřených vod do moře. Patří k nejzáhadnějším rybám světa, rozmnožování bylo dlouho neznámé.

• Lin obecný (Tinca tinca) Má krátké, zavalité tělo - tmavozelené až bronzové zbarvení s leskem. Kůže je velmi slizká, šupiny drobné a pevně usazené. Tlamu má malou se dvěma krátkými vousky. Má červenooranžové oči, což je jeho typický znak.

Vyskytuje se ve stojatých a pomalu tekoucích vodách - rybníky, jezera, slepá ramena řek. Preferuje bahnité dno a hustý porost vodních rostlin. Běžně se dorůstá 25 - 45 cm, výjimečně až kolem 60 cm. Váží obvykle do 1 kg, rekordní kusy přes 3 kg. Může se dožít až okolo 20 let. Je aktivní hlavně v noci. Miluje klidná místa se spoustou úkrytů. Živí se bezobratlými na dně - larvy hmyzu, červi, měkkýši i rostlinná potrava. Velmi dobře snáší nízký obsah kyslíku ve vodě. Tření probíhá v pozním jaře až v létě (květen - červenec). Jikry se lepí na vodní rostliny. Rychlá produkce jiker - samice může mít i statisíce jiker. Mladí jedinci se zdržují v mělkých zátokách s hustou vegetací. Jedná se o oblíbenou sportovní rybu pro svou opatrnost a sílu. Chytá se na červy, žížaly, kukuřici nebo těstoviny. Maso je chutné, mírně tučné. (hůř se však zpracovává kvůli slizu a jemným šupinám).

• Pstruh potoční (Salmo trutta fario) má protáhlé, elegantní tělo, typické červené i černé tečky na bocích, často lemované světlým okrajem. Jeho zbarvení se mění podle prostředí - od zlatavé až po tmavě hnědou. Má tukovou ploutvičku (malá měkká ploutvička mezi hřbetní a ocasní ploutví). Má silnou ocasní ploutev - je skvělý plavec i ve velmi proudné vodě. 

Vyskutuje se v čistých, chladných a kyslíkem bohatých potocích a řekách; horských a podhorských oblastí Evropy. Dosahuje běžně velikosti kolem 20 - 40 cm, v ideálních podmínkách až přes 50 cm. Váží obvykle do 1 kg, trofejní kusy 2 - 5 kg. Dožívá se 6 - 15 let. Jeho způsob života je samotářský, teritoriální - brání si svůj úsek toku. Je aktivní hlavně ráno a večer. Živí se larvami vodního hmyzu, pakomáry, korýši a menšími rybami. Je citlivý na znečištění a přehřívání vody. Tře se na přelomu podzimu a zimy. Samice vyhrabává v štěrku trdliště, kde ukládá jikry. Vylíhnutý potěr se nejprve skrývá ve štěrku, než se rozplave. Úspěšné rozmnožování vyžaduje čistou a proudící vodu se štěrkovým dnem. Pro sportovního rybáře je to jedna z nejcennějších ryb českých pstruhových vod. Loví se přívlačí, muškařením nebo na přirozené nástrahy. Ochranářská opatření - minimální míry a pstruhové revíry s přísnými pravidly. Zajímavosti: V závislosti na prostředí vznikají různé ekologické formy: mořská (mořský pstruh), jezerní nebo potoční. Ukazatel ekologického stavu - jeho výskyt znamená kvalitní vodu. Dokáže vyskočit i přes překážky v toku.

• Karas obecný (Carassius carassius) - Jeho tělo je vysoké a zavalité. Má typicky zlatavě bronzové zbarvení (tmavší než u karase stříbřitého). Má malou tlama bez vousků. Má dlouhou hřbetní ploutev s mírným zaoblením. 

Vyskytuje se v rybnících, tůních, jezera, pomalu tekoucích řekách - oblíbené jsou bahnitá dna s bohatou vegetací. Dosahuje obvykle velikosti 15 - 30 cm, výjimečně až kolem 50 cm. Váží běžně do 1 kg, rekordní kusy přes 2 kg. Dožívá se často 10 - 15 let, někdy i více. Je to velmi odolný druh - snáší nízký obsah kyslíku i extrémní teploty. Je aktivní hlavně v noci nebo za zhoršené viditelnosti. Živí se na dně larvy hmyzu, červy, měkkýši, řasy. Často se drží v menších skupinách. Tření probíhá na jaře až v létě (květen - červenec). Jikry se lepí na vodní rostliny v mělké vodě. Samice může vytřít i desítky tisíc jiker. Potěr roste pomalu, zejména v přerybněných vodách. Pro sportovní rybolov dnes méně rozšířený, vytlačovaný karasem stříbřitým, který se lépe množí. Je opatrný a bojovný při zdolávání. Chytá se na červy, žížaly, těsto nebo kukuřici. Maso má chutné, ale ryba má hodně jemných kostí. Zajímavosti: Jeden z nejodolnějších druhů sladkovodních ryb - přežije i v bahně pod ledem. V zimě dokáže metabolizovat bez kyslíku a produkovat etanol. Historicky běžný v českých vodách, nyní vzácnější a chráněný. Může tvořit tmavé formy v kalných vodách.

• Rak obecný (Astacus astacus) má tělo tvořené tvrdým krunýřem - pravidelně se svléká. Má velká silná klepeta - samci je mají výrazně mohutnější. Barvu má od hnědé po tmavě zelenou, někdy dočervena. Ocasní vějíř slouží k rychlému úniku vzad. Na hlavě má tykadla a oči na stopkách.

Vyskytuje se v čistých, kyslíkem bohatých potocích, řekách a jezerech po celé Evropě. Vyhledává tvrdé dno (štěrk, kameny) a úkryty pod břehy. Dorůstá běžně 10 - 20 cm (bez klepet), největší jedinci až přes 25 cm. Váží obvykle 50 - 150 g. Může se dožít 10 - 20 let. Je to noční tvor - přes den se skrývá v úkrytech. Je velmi citlivý na znečištění vody. Živí se všežravě: larvami hmyzu, červy, měkkýši, uhynulými rybami. Rak je důležitá součást ekosystému - čistič dna. Páří se na podzim. Samice nosí oplozená vajíčka pod ocasem až do jara. Mláďata se po vylíhnutí krátce drží u matky. Růst závisí na tom, jak často se mohou svlékat. Rak byl dříve významná pochoutka a hospodářský druh. Dnes je ohrožený - kvůli nemocem (zejména račí mor), znečištění a invazním druhům. V Česku zákonem chráněný, lov je přísně regulován nebo zakázán. Zajímavosti: Únikový manévr: prudkým švihem ocasu vystřelí pozpátku. Po svleku je týden až dva měkký a zranitelný. Napadení račím morem je pro evropské raky téměř vždy smrtelné. V minulosti ho dokonce považovali za „vodního brouka“ bez ochrany.