Limitovaná sběratelská nealko edice piva Bohemia Regent v dárkovém balení !

Vyberete si libovolných 6 ks dle vlastního výběru ! 

• Nabízíme vám NOVOU limitovanou EXKLUSIVNÍ sběratelskou edici plechovek s nealko pivem, na kterých najdete: 

Muchomůrka tygrovaná, Muchomůrka červená, Kozák březový, Hřib smrkový, Hlíva ústřičná a Liška obecná,  Bedla vysoká, Muchomůrka královská, Muchomůrka zelená, Křemenáč osikový, Hřib satan, Kotrč kadeřavý

Každá plechovka obsahuje nealkoholické pivo Lemon Free - osvěžující ochucené pivo Renegát s max. 0,5% alkoholu, s vyobrazením výše zmíněných hub.

Základem tohoto nealko piva je voda z Artéských studní, ječný slad a chmelové pelety i extrakty. Pivo Lemon Free je jedinečné spojení nealkoholického piva a citronového extraktu. Jeho výrazný osvěžující charakter je oceňován těmi, kdo nemohou v danou chvílí popíjet žádný alkohol. Je jedním z mála nealkoholických beermixů pivovaru Regent a je vhodný i pro řidiče a starší děti.

Chuť světlého nealkoholického piva Regent Lemon Free je kombinace příjemné, středně intenzivní hořkosti, získané od žateckého chmele a sladové nasládlosti ze zbytkových sacharidů + malého přídavku sladidel s citrónovým extraktem. Chuť se také vyznačuje jako silnější sladová s mírnou hořkostí, střední plností i řízem. Pěna je středně bohatá a poměrně stálá na nealko pivo. Regent Lemon Free má vůni po sladu s kvasnicovým akcentem a jemným citrónovým pozadím. Je to hodně slušné nealko, více hořké jak sladké, což potěší jistě i pivaře, když nemohou zrovna své oblíbené pivo. 

• Pivovar Bohemia Regent v Třeboni je jeden z nejstarších pivovarů v Čechách, který má bohatou a zajímavou historii. Pokud máte rádi pivo a historii, určitě byste si neměli nechat ujít návštěvu pivovaru Regent Třeboň. Je to místo, kde se spojuje minulost s přítomností, kde si můžete vychutnat skvělé pivo a poznat zajímavé příběhy.

Pivovar se nachází v krásném prostředí jihočeského a lázeňského města Třeboň, nedaleko rybníka Svět a zámeckého parku. Pivovar je spojen s osobností Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl regentem obrovského panství Viléma z Rožmberka. Pivovar Regent Třeboň je hrdý na svou tradici a zachovává staré receptury a technologie vaření piva. Pivo se vaří ze žateckého chmelu, českého sladu a pramenité vody z vlastních studní. 

Pivovar nabízí široký sortiment piv pod obchodní značkou Bohemia Regent, jako je např. 12° světlý ležák Premium, tmavý ležák Premium ve skle, tmavý ležák Lady Vanilla s příchutí vanilky, polotmavý 13°speciál Pivo Petra Voka, speciální 14°pivo Prezident nebo velmi silné 16°pivo Kníže. Zajimavostí je i svrchně kvašené 14°pivo IPA Escobeer s exotickou dochutí a mnoho další. Regent nabízí i čtyři druhy nealko piva s příchutí Grepovou, Mangovou, Citronovou a Naturál Renegát.

Pivovar Regent Třeboň je také oblíbeným turistickým cílem, který láká návštěvníky nejen svým pivem, ale i svou architekturou a atmosférou. Pořádá prohlídky, kde si můžete prohlédnout historické prostory pivovaru, dozvědět se více o jeho historii a procesu vaření piva a ochutnat čerstvé pivo přímo u zdroje. Osobně jsem jej navštívil a vřelá vám to doporučuji také! 

• Složení: Voda z artéských studní, ječný slad, chmelové pelety a extrakty, kyselina citronová, konzervanty E202 a E211, aroma, sladidla E950 a E951, oxid uhličitý.

Obsahuje zanedbatelné množství tuků a nasycených mastných kyselin. Obsah alkoholu: max. 0,5 % obj.

Výživové údaje na 100 ml: Energetická hodnota: 45 kJ / 11 kcal, Sacharidy: 2 g, z toho cukry: 1 g, Bílkoviny: 0,1 g, Sůl: méně než 0,1 g

• Skladování: Uchovávejte v chladu a temnu. Podávejte dobře vychlazené.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)

Muchomůrka tygrovaná je prudce jedovatá houba, která obsahuje psychoaktivní látky muscimol a kyselinu ibotenovou. Ty působí na centrální nervový systém a mohou vyvolat halucinace, zmatenost nebo bezvědomí.

Jak ji poznat:

• Klobouk je hnědý až šedohnědý s bílými bradavkami.
• Lupeny jsou bílé.
• Třeň je bílý s prstenem.
• Na bázi třeně má výraznou hlízu s lemovitými okraji.

Kde roste: V listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji od léta do podzimu. Často pod duby, buky a břízami.

Příznaky otravy: Objevují se obvykle do několika hodin po požití:

• nevolnost a zvracení
• zmatenost
• halucinace
• poruchy koordinace
• střídání neklidu a hluboké ospalosti
• v těžkých případech křeče nebo bezvědomí

Možná záměna: Nejčastěji bývá zaměněna za jedlou Amanita rubescens. Na rozdíl od ní však dužnina muchomůrky tygrované po poranění nerůžoví.

Důležité: Při podezření na otravu je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc. Otrava sice bývá většinou zvládnutelná, ale může mít velmi vážný průběh.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria)

Muchomůrka červená je jedna z nejznámějších hub na světě. Poznáme ji podle sytě červeného klobouku s bílými bradavkami. Je jedovatá a psychoaktivní, obsahuje především muscimol a kyselinu ibotenovou, které ovlivňují činnost nervové soustavy.

Jak ji poznat:

• Klobouk je jasně červený až oranžovočervený s bílými bradavkami.
• Lupeny jsou bílé.
• Třeň je bílý s výrazným prstenem.
• Na bázi třeně je hlízovité ztloustnutí.

Kde roste: Roste v jehličnatých i listnatých lesích, často pod břízami, smrky a borovicemi. Objevuje se od léta do podzimu.

Příznaky otravy: Obvykle se dostaví během několika hodin po požití:

• nevolnost a zvracení
• závratě
• zmatenost
• poruchy rovnováhy
• halucinace
• ospalost nebo naopak neklid

Zajímavost: Muchomůrka červená je známá z pohádek, ilustrací i vánočních dekorací. V minulosti byla v některých kulturách využívána při náboženských a šamanských obřadech pro své psychoaktivní účinky.

Důležité: Přestože bývá otrava muchomůrkou červenou většinou méně nebezpečná než u muchomůrky tygrované, není vhodná ke konzumaci. Při požití je vhodné vyhledat lékařskou pomoc, zejména u dětí a starších osob.

Kozák březový (Leccinum scabrum)

Kozák březový je jedlá a velmi oblíbená houba, která patří mezi hřibovité houby. Je ceněn pro svou příjemnou chuť a snadnou rozpoznatelnost.

Jak ho poznat:

• Klobouk je šedohnědý až hnědý, hladký a polokulovitý.
• Na spodní straně má bělavé až šedé rourky.
• Třeň je bělavý s typickými tmavými šupinkami.
• Dužnina je bílá a na řezu většinou výrazně nemění barvu.

Kde roste: Roste od června do října vždy v blízkosti bříz, se kterými žije v symbióze. Najdeme ho v lesích, parcích i na okrajích cest.

Využití v kuchyni:

• Hodí se do polévek, omáček i smaženic.
• Lze ho sušit i zamrazit.
• Nejchutnější jsou mladé a pevné plodnice.

Možná záměna: Kozák březový je poměrně snadno poznatelný. Zaměnit ho lze s jinými druhy kozáků, které jsou rovněž jedlé.

Zajímavost: Jeho výskyt je silně vázán na břízy. Pokud v okolí žádná bříza neroste, pravděpodobně se nejedná o kozáka březového.

Důležité: Kozák březový je jedlá houba, ale stejně jako ostatní lesní houby by měl být vždy dostatečně tepelně upraven. Syrový nebo nedostatečně upravený může způsobit zažívací potíže.

Hřib smrkový (Boletus edulis)

Hřib smrkový je jedna z nejcennějších a nejoblíbenějších jedlých hub. Je známý svou výbornou chutí, výraznou vůní a širokým využitím v kuchyni.

Jak ho poznat:

• Klobouk je světle až tmavě hnědý, hladký a masitý.
• Na spodní straně má bílé až žlutozelené rourky.
• Třeň je silný, bělavý až světle hnědý s jemnou síťkou v horní části.
• Dužnina je bílá a na řezu nemění barvu.

Kde roste: Roste od června do října v jehličnatých i listnatých lesích. Nejčastěji ho najdeme pod smrky, ale také pod borovicemi, buky nebo duby.

Využití v kuchyni:

• Výborný do polévek, omáček a smaženic.
• Vhodný k sušení, mražení i nakládání.
• Patří mezi nejvyhledávanější houby českých houbařů.

Možná záměna: Může být zaměněn s jinými jedlými hřiby. Začátečníci by si měli dát pozor zejména na hořký Tylopilus felleus, který není jedovatý, ale dokáže znehodnotit celý pokrm svou výrazně hořkou chutí.

Zajímavost: Hřib smrkový je známý také pod názvem „pravák“ a bývá považován za krále našich jedlých hub.

Důležité: Sbírejte pouze zdravé a pevné plodnice. Staré nebo červivé houby rychle ztrácejí kvalitu a mohou být hůře stravitelné.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)

Hlíva ústřičná je jedlá a velmi oblíbená houba, která je ceněna nejen pro svou chuť, ale také pro obsah řady prospěšných látek. Patří mezi nejčastěji pěstované houby na světě.

Jak ji poznat:

• Klobouk má tvar lastury nebo ústřice.
• Barva bývá šedá, šedohnědá až namodralá.
• Lupeny jsou bílé až krémové a sbíhají hluboko na třeň.
• Třeň je krátký, často umístěný stranou.

Kde roste: Roste ve skupinách na kmenech a pařezech listnatých stromů, nejčastěji buků, topolů a vrb. Objevuje se od podzimu až do zimy a často plodí i během mírných zimních období.

Využití v kuchyni:

• Hodí se do polévek, omáček i směsí s masem.
• Výborná je na restování nebo do asijských pokrmů.
• Lze ji sušit i zamrazit.

Zdravotní význam: Obsahuje vitaminy, minerální látky a beta-glukany, které jsou předmětem výzkumu pro jejich možné příznivé účinky na imunitní systém.

Možná záměna: Je poměrně dobře rozpoznatelná. Začátečníci by si měli dát pozor na některé méně běžné druhy rostoucí na dřevě, které však obvykle nevypadají zcela stejně.

Zajímavost: Hlívu ústřičnou lze snadno pěstovat doma na speciálních pěstebních substrátech nebo špalcích dřeva.

Důležité: Mladé plodnice jsou nejchutnější a nejkřehčí. Starší houby mohou být tužší, zejména v oblasti třeně.

Liška obecná (Cantharellus cibarius)

Liška obecná je jedlá a velmi ceněná houba, známá svou výraznou vůní a výbornou chutí. Patří mezi nejoblíbenější lesní houby a bývá vyhledávána houbaři po celé Evropě.

Jak ji poznat:

• Klobouk je žlutý až zlatožlutý, nepravidelně zvlněný.
• Na spodní straně nemá pravé lupeny, ale nízké lišty sbíhající na třeň.
• Třeň je pevný, plný a stejně zbarvený jako klobouk.
• Dužnina je světle žlutá a příjemně voní po ovoci nebo meruňkách.

Kde roste: Roste od června do října v jehličnatých i listnatých lesích. Nejčastěji ji najdeme ve skupinách na mechovitých a vlhčích místech.

Využití v kuchyni:

• Vhodná do omáček, polévek a smaženic.
• Výborná na másle nebo se smetanou.
• Díky pevné dužnině si dobře drží tvar při tepelné úpravě.

Možná záměna: Začátečníci si ji mohou splést s Hygrophoropsis aurantiaca, který má pravé lupeny a méně pevnou dužninu. Tento druh není ceněn jako jedlá houba.

Zajímavost: Lišky bývají jen zřídka napadeny červy, což je jeden z důvodů jejich obliby mezi houbaři.

Důležité: Sbírejte pouze mladé a zdravé plodnice. Před kuchyňskou úpravou je důkladně očistěte od jehličí, mechu a lesních nečistot.

Bedla vysoká (Macrolepiota procera)

Bedla vysoká je jedlá a velmi oblíbená houba, která patří mezi největší houby rostoucí v našich lesích. Je ceněna pro svou jemnou chuť a všestranné využití v kuchyni.

Jak ji poznat:

• Klobouk je velký, světle hnědý s tmavšími šupinami.
• Uprostřed klobouku je výrazný tmavý hrbolek.
• Lupeny jsou bílé a volné.
• Třeň je dlouhý, štíhlý a zdobený typickou hnědou kresbou připomínající hadí kůži.
• Má výrazný pohyblivý prsten.

Kde roste: Roste od léta do podzimu na lesních okrajích, pasekách, loukách i v parcích. Často se objevuje jednotlivě nebo v menších skupinách.

Využití v kuchyni:

• Nejčastěji se připravuje smažená jako řízek.
• Hodí se také do směsí, polévek nebo na gril.
• Nejvíce se využívají mladé až středně velké klobouky.

Možná záměna: Začátečníci by si měli dát pozor na některé menší druhy bedel, zejména na jedovaté druhy rodu Lepiota. Sbírat by se měly pouze dobře vyvinuté a bezpečně určené plodnice.

Zajímavost: Klobouk dospělé bedly může dosahovat průměru až 30 cm, což z ní činí jednu z největších jedlých hub v našich lesích.

Důležité: Sbírejte pouze bezpečně určené bedly. U mladých plodnic je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnému určení, protože záměna s některými jedovatými druhy může být nebezpečná.

Muchomůrka královská (Amanita regalis)

Muchomůrka královská je jedovatá houba, která je blízce příbuzná muchomůrce červené. Obsahuje psychoaktivní látky působící na nervovou soustavu a její požití může způsobit otravu s poruchami vědomí a halucinacemi.

Jak ji poznat:

• Klobouk je hnědý až tmavě hnědý s bělavými až nažloutlými bradavkami.
• Lupeny jsou bílé.
• Třeň je bělavý až nažloutlý s prstenem.
• Na bázi třeně má výraznou hlízu se zbytky plachetky.

Kde roste: Roste od léta do podzimu především v jehličnatých a horských lesích. Nejčastěji ji najdeme pod smrky a borovicemi.

Příznaky otravy: Objevují se obvykle během několika hodin po požití:

• nevolnost a zvracení
• závratě
• zmatenost
• poruchy koordinace
• halucinace
• ospalost nebo neklid

Možná záměna: Může být zaměněna za Amanita muscaria nebo některé další druhy muchomůrek. Od muchomůrky červené se liší především hnědým zbarvením klobouku.

Zajímavost: Muchomůrka královská je v České republice poměrně vzácná a vyskytuje se hlavně ve vyšších polohách. V severských zemích je mnohem běžnější.

Důležité: Přestože není považována za jednu z nejnebezpečnějších muchomůrek, její konzumace může vyvolat závažné neurologické příznaky. Ke sběru pro kuchyňské účely není vhodná.

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides)

Muchomůrka zelená je nejjedovatější houba v České republice a jedna z nejjedovatějších na světě. Obsahuje nebezpečné toxiny, které poškozují především játra a ledviny. I malé množství může být smrtelně nebezpečné.

Jak ji poznat:

• Klobouk je zelenavý, olivový nebo žlutozelený, někdy téměř bělavý.
• Lupeny jsou bílé.
• Třeň je bělavý s prstenem.
• Na bázi třeně má výraznou bílou pochvu připomínající kalíšek.

Kde roste: Roste od léta do podzimu v listnatých a smíšených lesích. Nejčastěji ji najdeme pod duby, buky, habry nebo lípami.

Příznaky otravy: První příznaky se objevují až po 6-24 hodinách:

• silné bolesti břicha
• zvracení
• prudké průjmy
• dehydratace

Po krátkém zdánlivém zlepšení může následovat těžké poškození jater a ledvin, které může skončit selháním orgánů.

Možná záměna: Může být zaměněna za některé jedlé houby, například za:

• Russula virescens
• mladé pečárky
• mladé muchomůrky císařky

Právě záměna s jedlými druhy je nejčastější příčinou smrtelných otrav houbami.

Zajímavost: Toxiny muchomůrky zelené jsou velmi odolné. Nezničí je vaření, smažení ani sušení.

Důležité: Při sebemenším podezření na požití muchomůrky zelené je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Časná léčba výrazně zvyšuje šanci na uzdravení.

Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum)

Křemenáč osikový je výborná jedlá houba, která patří mezi nejvyhledávanější hřibovité houby. Je ceněn pro svou pevnou dužninu, příjemnou chuť a nápadný vzhled.

Jak ho poznat:

• Klobouk je oranžový až červenooranžový.
• Na spodní straně má bělavé až šedé rourky.
• Třeň je bělavý s tmavými šupinkami.
• Dužnina po rozkrojení postupně šedne až černá, což je pro tento druh typické.

Kde roste: Roste od června do října především pod osikami, se kterými žije v symbióze. Najdeme ho v lesích, na pasekách i na okrajích cest.

Využití v kuchyni:

• Hodí se do polévek, omáček i smaženic.
• Výborný je na sušení.
• Díky pevné dužnině si zachovává dobrou konzistenci i po tepelné úpravě.

Možná záměna: Lze jej zaměnit s jinými druhy křemenáčů, například s Leccinum versipelle nebo Leccinum piceinum. Všechny tyto druhy jsou jedlé.

Zajímavost: Změna barvy dužniny po rozkrojení je přirozená a není známkou jedovatosti ani zkažení houby.

Důležité: Stejně jako ostatní hřibovité houby by měl být křemenáč osikový vždy dobře tepelně upraven. Nejchutnější jsou mladé a zdravé plodnice.

Hřib satan (Rubroboletus satanas)

Hřib satan je jedovatá hřibovitá houba, která patří mezi nejznámější jedovaté hřiby. Přestože není tak nebezpečný jako muchomůrka zelená, po požití může způsobit silné zažívací potíže.

Jak ho poznat:

• Klobouk je bělavý až šedobílý.
• Rourky jsou žluté, později s nápadně červenými póry.
• Třeň je mohutný, žlutý až červený s výraznou červenou síťkou.
• Dužnina na řezu často modrá.

Kde roste: Roste od léta do podzimu ve světlých listnatých lesích, nejčastěji pod duby a buky na vápnitých půdách. V České republice je poměrně vzácný.

Příznaky otravy: Objevují se zpravidla během několika hodin po požití:

• nevolnost
• zvracení
• průjem
• bolesti břicha
• celková slabost

Možná záměna: Může být zaměněn s některými dalšími červenopórými hřiby. Začátečníci by měli být opatrní zejména u hřibů, které mají červené póry a po poranění modrají.

Zajímavost: Navzdory své pověsti je hřib satan poměrně vzácná houba a mnoho houbařů ho nikdy v přírodě nespatří. Je zařazen mezi ohroženější druhy hub v České republice.

Důležité: Hřib satan se ke konzumaci nedoporučuje. I malé množství syrové houby může vyvolat prudké zažívací obtíže. Při podezření na otravu je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa)

Kotrč kadeřavý je výborná jedlá houba, která je snadno rozpoznatelná svým neobvyklým vzhledem. Patří mezi velmi ceněné houby a bývá vyhledávána pro svou chuť i kuchyňské využití.

Jak ho poznat:

• Plodnice připomíná květák nebo velkou kudrnatou houbovitou kouli.
• Je tvořena množstvím zprohýbaných a zvlněných „lístků“.
• Barva je krémová až světle žlutá.
• Může dosahovat průměru až 40 cm a vážit několik kilogramů.

Kde roste: Roste od léta do podzimu u paty jehličnatých stromů, zejména borovic. Často vyrůstá na stejných místech opakovaně několik let po sobě.

Využití v kuchyni:

• Výborný do polévek, omáček i smaženic.
• Lze ho obalovat a smažit podobně jako řízek.
• Hodí se také k sušení a mražení.

Možná záměna: Díky svému typickému vzhledu je záměna velmi nepravděpodobná. V našich lesích nemá mnoho podobných druhů.

Zajímavost: Kotrč kadeřavý často ukrývá mezi svými záhyby jehličí, písek a drobný hmyz. Před kuchyňskou úpravou je proto potřeba ho důkladně omýt a očistit.

Důležité: Sbírejte především mladé a světlé plodnice. Starší kusy bývají tužší, hůře se čistí a ztrácejí část své chuti.